CS FILM MINI

Tři povídky ze života příslušníků SNB, kteří v poválečných letech střežili na Šumavě západní státní hranici.

Ještě přece nepatříme do šrotu. I když výrobní tematika byla filmy z 50. let zdiskreditována, přitahovala i později. Tvůrci se již ovšem nevěnovali překonávání rekordů a soutěžení, nýbrž chtěli načrtnout nepřikrášlený pohled na dělnické prostředí, navíc se zřetelnými nostalgickými rysy. Zastaralá výrobna šamotu má být uzavřena, ale její dlouholetí zaměstnanci si nedokáží představit, že by přestali dělat to, co je celý život živilo a co nejlépe umí.

Filmové minuty přinášejí souhrnné filmové zpravodajství ze světa filmu, aktuality, ocenění, výročí, nové a připravované projekty a mnoho dalšího z domova i ze zahraničí. Filmová publicistika (2026).

Román H. de Balzaka zpracovaný do podoby televizní inscenace si uchoval svou základní myšlenku, že všechno bohatství světa je k ničemu, pokud člověku schází láska. Bohatý vesnický vinař Grandet má dceru Evženii, která právě slaví své 23. narozeniny, když z Paříže přijíždí její bratránek Karel. Okouzlující mladý muž dívku okamžitě zaujme. Karel přináší Grandetovi dopis svého otce, z něhož vysvítá, že jeho otec spáchal kvůli bankrotu sebevraždu. Jeho posledním přáním bylo, aby se strýc Karla ujal. Grandet je bohatý a mohl by Karlovi finančně pomoci, ale je lakomý a odmítá. Evženie tajně z lásky věnuje Karlovi všechny své ušetřené peníze, aby mohl odjet... do Indie. Karel jí slíbí, že se vrátí a ožení se s ní. Léta ubíhají, z Evženie se po smrti otce stává bohatá dědička, a Karel se nevrací.

Filmové minuty přinášejí souhrnné filmové zpravodajství ze světa filmu, aktuality, ocenění, výročí, nové a připravované projekty a mnoho dalšího z domova i ze zahraničí. Filmová publicistika (2026).

Děj filmu se zabývá obdobím života Mikoláše Alše z doby, kdy pracoval na soutěžních návrzích výzdoby Národního divadla. Na počátku 50. let vznikla řada životopisů, v nichž portrétovaní umělci (vědci, národní buditelé atd.) byli představeni jako předvoj dělnické třídy, jako mluvčí utlačovaných. Prosazovali se navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Přesně tak je vykreslen i Mikoláš Aleš, jenž zásluhou herce Karla Högera a režiséra Václava Kršky získal aspoň věrohodně polidštěné rysy. Jeho konání je uvěřitelné, dokáže získat soucit i obdiv. Civilisticky, bez přehnaných karikujících prvků... film se soustředí na období, kdy se účastnil soutěže na výzdobu Národního divadla.

Tři horníci z různých koutů republiky chtějí zjistit, jací lidé žijí nad jejich razicím štítem na stavbě pražského metra. Vznikne z toho neuvěřitelný zpívaný příběh včetně trpaslíků a jiných kouzelných postav jezdících po eskalátorech metra. Příběh tří razičů na stavbě pražského metra, Pepy ze severočeského uhelného revíru, Richarda, horníka z Kladna, a Vojty, havíře z Ostravy. Tři horníci z různých koutů republiky chtějí zjistit, jací lidé žijí nad jejich razicím štítem na stavbě pražského metra. Vznikne z toho neuvěřitelný zpívaný příběh včetně trpaslíků a jiných kouzelných postav jezdících po eskalátorech metra.

Svatopluk a jeho synové čili pravdivý konec Říše velkomoravské: Parafráze starého mýtu je pojatá jako vtipná parodie zkoumající příčiny pádu Velkomoravské říše. V této verzi má Svatopluk místo původních tří synů syny čtyři. Čtvrtý syn je hlupák, který použije hrubou sílu aby získal trůn.

Sinopsisul acestei emisiuni nu este disponibil.

Sinopsisul acestei emisiuni nu este disponibil.

Titulní hrdina komediálního filmu je typický žižkovský frajer. S chytrostí a šarmem si vyřizuje otevřené účty s policejním inspektorem Mourkem, který ho chce stůj co stůj dostat do kriminálu. Jenže Fešák Hubert unikne z každé nastražené pasti a nakonec připraví na zavilého policistu a jeho podřízené elegantní podraz. Z hledaných zločinců, které Mourek díky Hubertovi se slávou dopadne, se vyklubou nevinní lidé. Pražský Žižkov koncem třicátých let. Hubert Hrabě, zvaný Fešák, si v dobách nezaměstnanosti vydělává svým šarmem a chytrou hlavou. Šikovné obchůdky a podnikání provádí za hranicí zákona, ovšem tak, aby neuvízl v některé z rafinovaných pastí policejního inspektora Mourka. Ten si vzal do hlavy, že Huberta dostane za mříže. Fešákovi tak nezbývá nic jiného než se svého úhlavního nepřítele zbavit. Vymyslí proto skvělý podraz. Komedii s nostalgií starých dobrých časů natočil v roce 1984 režisér... Ivo Novák podle námětu Pavla Hanuše. Příběh žižkovského frajera možná připomene Markovy a Sequensovy H říšné lidi Města pražského či Vabank polského režiséra Machulského. Autorům se podařilo natočit zábavný film ze zajímavého prostředí s přitažlivými hrdiny. Mimořádně šťastné bylo obsazení titulní role Karlem Heřmánkem, který svého hrdinu obdařil nonšalancí žižkovského světáka. Také Petr Kostka výborně ztvárnil roli mazaného a zavilého policisty Mourka. Panoptikum starého Žižkova zalidňují další figurky, funebrák Eman v podání Pavla Zedníčka, majitel pokoutní zápasnické arény Pašek, hromotlucký povaleč Karel a fízlové Skákal a Holendr, které hráli Otto Lackovič a Jan Teplý. Emanovu nastávající, vnadnou a energickou Madlenku, ztvárnila Laďka Kozderková, která zároveň nazpívala ústřední píseň Petra Hapky.

Při dodávce okrade pak zákazníka o pětinu objednaného uhlí... Krátká satira. Satiricko-výchovný film Ministerstva vnitřního obchodu, který vtipnou formou varuje před nekalostmi odehrávajícími se v jednotlivých profesích. Miloš Kopecký zde skvěle představuje zloděje, řezníka a prodavače textilu, kteří si chtěli ukrajovat ze společného koláče. Film byl natočen roku 1957 a historie ukázala, že problém se zloději, některými řezníky a prodavači přetrval až do roku 1989.... a možná trvá dodnes... Jeden z prvních filmů režiséra, který se později zapsal do dějin... československé kinematografie především výbornými detektivkami a společenskými satirami.

Filmová publicistika (2026). V pořadu o nových filmech v kinech každý týden informujeme o nejzajímavějších a nejočekávanějších titulech v naší distribuci. V krátkých reportážích se zaměříme na zákulisí vzniku filmů, kuriozity z natáčení a výpovědi tvůrců. Přineseme rozhovory s českými a slovenskými filmaři, kteří v našich končinách stále více natáčejí své autorské projekty, a zachytíme jejich tvůrčí atmosféru.

Známý spisovatel Jan Herold nalezne při cestě z nočního podniku neznámou spící dívku. Jako pravý gentleman ji dopraví do hotelu a podle nalezeného skicáku usoudí, že jde o nadanou malířku. Zamiluje se do ní, a aby nenápadně získal také její lásku, neváhá se přestrojit do převleku orientálního vykladače karet nebo dědečka s niněrou. Po řadě spletitých situací dospěje jeho láska k vytouženému happy endu. Hlavním hrdinou úsměvného příběhu je slavný spisovatel Jan Herold, který se jednoho večera v kavárně, kde se schází část pražských umělců, seznámí s mladou začínající malířkou Jarmilou Bendovou. Ta se však topí v problémech finančních, osobních i uměleckých, takže na nějaké seznamování nemá příliš náladu. Peníze jí došly a možnost uspořádat výstavu je v nedohlednu protože přišla o stařečka, který stál modelem pro její obraz. Jenže když nebude výstava, nebude moci prodat obrazy, a... když neprodá obrazy, nebude moci splatit dluh u pana domácího. Zamilovaný Herold se však o jejích pro blémech dozví a rozhodne se jí pomoci. Nejenže se převlékne za stařečka s niněrou, aby jí jako její nový model mohl pomoci a být jí nablízku, ale také si zahraje na orientálního jasnovidce, který nepříznivou věštbou donutí pana domácího, aby posečkal s vymáháním dlužné činže. K tomu všemu jí navíc zařídí u svého nového nakladatele výstavu v prestižní výstavní síni. Jenže dívka nakonec všechny jeho převleky prohlédne, a tak se zdá, že Herold svou bitvu o její přízeň i srdce prohrál. Nebo, že by to nakonec přece jen dopadlo dobře.