FILMBOX

Profesor přírodopisu Matulka, starý mládenec a věčný suplent, si z přehnané svědomitosti ani v pokročilém věku netroufá složit poslední státnici. Stále se mu totiž zdá, že ještě něco nezná, a tak by snad bez diplomu odešel i do penze. Naštěstí jsou tu jeho studenti, kteří sice dávají dobráckému učiteli pěkně zabrat, ale po nezodpovědné klukovině s bouchacími kuličkami, kdy se Matulkovi udělá špatně, se vzpamatují a s pomocí mladého profesora, někdejšího Matulkova žáka, připraví šlechetnou... lest. Pod záminkou nákupu k doplnění školní entomologické sbírky ho vylákají ke zkoušce u laskavého pr ofesora Vondráka. Po úspěchu filmu Škola základ života se rozhodl Martin Frič natočit další historky Jaroslava Žáka o študácích a kantorech. Nechal se inspirovat půvabnou knížečkou postřehů a úvah ze středoškolského prostředí Cesta do hlubin študákovy duše. Jaroslav Žák se také podílel spolu s Martinem Fričem na scénáři. Za základ si vzali starého profesora, který sbírá študácké kuriozity, navíc přidali nesmírně laskavou postavu profesora přírodopisu Matulku, který teprve za pomoci studentů a profesorského... sboru složí na prahu stáří poslední závěrečné zkoušky. Zbývající prostor zaplnili studentským humorem a přehršlí prvotřídních rošťáren, kterým opět kraluje Ladislav Pešek jako student Kulík. František Filipovský hraje opět šplhouna, nesmělého profesora Matulku ztvárnil Jindřich Plachta, od jehož úmrtí v těchto dnech uplyne 70 let, matikáře Vobořila Jaroslav Marvan. V rolích studentů si zahráli herci, kterým bylo v době natáčení téměř tolik jako jejich profesorům. Např. studentům Ladislavu Peškovi bylo 33 a Františku Filipovskému 32 let, profesorům Jindřichu Plachtovi 40, Jaroslavu Marvanovi 38 a Miloši Nedbalovi dokonce 33 let.

Rodiny Novákových a Bartáčkových jsou už léta sousedy ve starém pavlačovém domě. Pan Evžen Novák je postarší seladon, který si přivydělává u filmu jako komparzista. Jednou si tak trochu vystřelí z paní Bartáčkové. Jakoby mimochodem před ní prohodí, že viděl jejího manžela s jinou ženou. Bartáčkovi si to však nedají líbit a připraví si na Novákovy také jeden žertík. A tak mezi oběma rodinami zavládne urputný boj, naplněný stále většími a většími zlomyslnostmi. A zřejmě s nimi nedokáže nic... udělat ani láska, která vzniká mezi Novákovic synem Reném a Bartáčkovic neteří Naďou. Ve starém pavlačovém domě jsou léta sousedy Novákovi a Bartáčkovi. Novákovi se rádi vytahují před ostatními nájemníky a nevynechají jedinou příležitost, jak si vystřelit z Bartáčkových. Starý činžák jim k jejich záludnostem poskytuje příležitostí víc než dost. Oba páry si před sebou neustále na něco hrají. Nováková tvrdí, že jde do kosmetického salónu, ale ve skutečnosti se jde ucházet o práci uklízečky. Bartáček se zase vydává za ředitele podniku, ale ve skutečnosti je v něm pouze... skladníkem. Jejich vzájemné naschvály nakonec přerostou v otevřený boj. Pokus o příměří, vyhlášený poté, co j e jejich starý dům zbourán a obě rodiny dostanou byt v paneláku, má jen krátkého trvání. Manželským dvojicím jsou přiděleny byty vedle sebe. A letitý kolotoč zlomyslností se rozjíždí nanovo.

Když se skupina bývalých spolužáků na večírku dozví, že jeden jejich společných kamarád zemřel, rozhodne se vyrazit společně na jeho pohřeb. Nic se ale nevyvíjí tak, jak by mělo. Na večírku se postupně scházejí bývalí spolužáci. Toto setkání by se pravděpodobně neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek, jenže místo dalšího spolužáka zazvoní u dveří podomní prodavač a přinese nečekanou zprávu o kamarádovi, který už nikdy nedorazí. Účastníci večírku se za ním společně vydávají autobusem. Během cesty se ukáže, že mluvit o skutečných pocitech je mnohem složitější, než se zdá.

Děj filmu se odehrává ve 13. století v Anglii. Rebelující rytíři v čele s vévodou z Pembroke, Williamem Marshallem se postaví proti tyranskému králi Janovi. To si samozřejmě král nenechá líbit, takže se vzbouření rytíři musí ukrýt na hradě Rochester, symbolu svobody a práva. Anglie roku 1215, krátce po podepsání Magny charty. Jan Bezzemek je navýsost nespokojen s omezením své královské moci, povolává proto dánskou žoldnéřskou armádu vedenou kapitánem Tiberiem, aby mu pomohla potrestat ty, kteří jej o moc připravili. Jeho jedinou šancí na úspěch je dobytí nevelkého hradu Rochester, který má ovšem strategický význam pro kontrolu celé jižní Anglie. Jeho plány se mu však rozhodnou překazit baron de Albany, jeho malá družina profesionálních vojáků a templářský rytíř... Thomas Marshall, kteří se nehodlají smířit s navrácením starých pořádků ani za cenu vlastního života.

Nachystejte se na komediální klasiku! Když se doktoři Venkman, Stantz a Spengler z katedry parapsychologie nenadále ocitnou na dlažbě, rozhodnou se vydat na cestu lovců duchů, nevábných a občas poněkud drzých potvor. Sotva otevřou dveře, už se jim hrnou první zakázky. Největší výzva ale čeká na stopaře všeho nevysvětlitelného ve chvíli, kdy krásná Dana Barret za dveřmi své chladničky objevuje bránu do pekel. Teď mají krotitelé duchů za zády celý svět a je jen na nich, jestli v této nekonečně... zábavné akční komedii uchrání Manhattan před totálním šílenstvím. Duchařské příběhy vždy s neobyčejnou silou přitahovaly zájem mnoha čtenářů i filmových diváků. Proto příliš nepřekvapilo, když se v roce 1984 komedie Krotitelé duchů zařadila mezi komerčně nejúspěšnější snímky. Hlavními hrdiny filmu jsou vědci Peter Venkman, Raymond Stantz a Egon Spengler, kteří se jako stipendisté Kolumbijské university zabývají paranormálními jevy a mimosmyslovým vnímáním. Jejich výzkum je ale najednou považován za zbytečný, a tak si raději založí v bývalé požární stanici... soukromou kancelář Krotitelé duchů. To už se v New Yorku začínají skutečně dít značně podivné věci. A není jich málo. Průhledná zelená příšera se zabydlela v městské knihovně, cellistku Danu Barrettovou pořádně vyděsí nadpřirozené úkazy v její lednici a duch vystřikující ohavný sliz si beztrestně řádí v jednom hotelu. Brzy je zřejmé, že tyto případy nejspíše mají nějakou tajemnou souvislost.